Výroba nástavků II.
Aktualizace 30.5.2013
Protože jsem potřeboval rychle nové nástavky, koupil jsem několik
nástavků na míru 42*něco u přítele Sedláčka z Bučovic. Avšak ouha,
nebyly s mými vzájemně kompatibilní. A tak jsem vybavil včelín úly s
nástavky s tímto rozměrem.
A protože mne výroba baví, inovoval jsem i výrobu svých nástavků.
Níže je přiložena dokumentace nástavku 42*17 cm, při jiné výšce
rámku jen přizpůsobíte a změníte výšku nástavku, resp. výšku
sololitu a při hodně vysokém nástavku bych zvážil výztuhu do rohů.
Myslím, že z výkresů by mělo býti vše jasné, jen si dovolím pár
poznámek:
- falc není tvořen vyfrézováním drážky do rámu, ale přesazením
dolních úchopových latěk a odskokem horních latěk.
- rám je tvořen pouze hranoly, v výjimkou horního kratšího hranolu
který je frézován - kvůli rámkům.
- výška hranolu rámu není podstatným rozměrem. Pracuji s odpadem z
pily, výška 45 mm je dána použitým materiálem a jeho ohoblováním.
Minimálně o 1 - 2 cm může být nižší.
Obrázek - sestavení rámu (pro zvětšení klikni na obr.)
Výroba nástavků
V tomto článečku popíšu výrobu nástavků ze sololitu. Nechci zde polemizovat, zda-li jsou lepší nástavky tenkostěné, uteplené, neuteplené či na jakou rámkovou míru. O těchto věcech, argumentech pro a proti, bylo už napsáno spoustu řádků. Prostě - pokud chcete, berte jen na vědomí mé názory.
Jeden z argumentů pro výrobu tenkostěnných úlů je jednoduchost jejich výroby. Ano, ve své podstatě stačí sešroubovat čtyři desky k sobě a je to. Argument zcela správný, ale… Pro mne jako amatérského stolaře takřka bez vybavení však tato výroba přináší jeden, z mého pohledu dosti zásadní problém. A to – jak na to, aby se nástavek po sesazení nekolébal… Vyrobil jsem několik kusů tenkostěnných nástavků a tohle se mi nepodařilo zcela vyřešit. Ale věřím, že věci znalí, zejména šikovní stolaři a včelaři tohle dokáží zvládnout.
Jiný z argumentů naopak pro úly s falcy je uváděno, že je vhodnější pro přepravu (kočování). V době, kdy lze použít textilní stahovací pásky toto ale nepovažuji za problém.
Hlavním hlediskem je tedy pro mne skutečnost, že se při výrobě sololitových nástavků mohu dopustit jistých nepřesností (tolerancí), aniž by byla omezena funkčnost (nevadí když se nástavky po sestavení mírně kolébají – díky falcům nikdy nevznikne taková mezera). A v neposlední řadě – cena nástavků. Není třeba velkých ploch desek, stačí vlastně odpadní dřevo, sololit, polystyren a spojovací materiál. Cena 10 nástavků rozhodně nedosáhne 1000,- Kč.
Pokusím se výrobu popsat a doplnit fotografiemi tak, aby byl popis co nejjednodušší. Doufám… Přesné míry nebudu uvádět, kdyby měl někdo zájem, mohl bych po domluvě poslat nějaké jednoduché nákresy, v případě většího zájmu bych je zveřejnil na netu. To co budete na obrázcích vidět jsou nástavky na 10 rámků míry 42*17 cm. Používám delší ouška rámečků, tak jak jsou na slovenských „B“ úlech.
Nejdříve je nutno zhotovit přířezy na horní a dolní rám. Je možné je vyřezat (kdo má cirkulárku s nastavitelným prořezem) či vyfrézovat z hranolů. V nouzi je možné použít i jen hranoly a „falcy“ zhotovit přibitím malých hranolků tak, aby protikusy do sebe (s patřičnou vůlí) zapadaly.
Vlevo jsou přířezy na kratší stranu, uprostřed na delší.Obrázek vpravo ukazuje jak na sebe nástavky dosedají - s jakými vůlemi pracuji (přířezy pro horní rám jsou ty spodní).
Sešroubování dílů horního a dolního rámu. Provádím pouze „na tupo“ vrutem, případně ještě zajistím proti otáčení hřebíkem.
Dále pokračuji přibitím desek sololitu tvořících vnější plášť.
Materiál – sololak. Je to vlastně sololit s povrchovou úpravou –
nesaje vodu. Prvně dělám vnější plášť protože nástavek sesadím tak,
aby pěkně vypadal. Pokud musím mírně upravit vnitřní sololitové
desky, nemá to na vzhled vliv. Při opačném postupu by mohli vznikat
drobné mezírky či přesahy sololaku a to by na venkovním plášti pěkně
nevypadalo.
Je možné samozřejmě použít i obyčejný sololit. V takovém případě je
nutno povrch impregnovat. Já sám jsem nástavky natíral při výrobě 2x
fermeží. Po asi dvou letech jsem nátěr opakoval a po asi dalších
třech rocích natřel Lusolem (Pokud se nepletu. Na plechovce je
napsáno, že barva je určena pro nepřímý styk s potravinami). Na
nástavku nepozoruji žádné výrazné opotřebení způsobené větrnostními
podmínkami.
Doplním rohové vzpěry a zajistím vruty. Při této práci doladím rohy nástavku.
Pokračuji výrobou očka. Uřežu patřičný kousek hranolku a vyvrtám díru o průměru 25 mm, protože k uzavření očka používám špunty od rozpustných vitamínových přípravků. Vsadím do nástavku a zajistím hřebíky. Poté vyvrtám díru do sololitu. Při vrtání podložím deskou a přitáhnu svěrkou aby nebyly okraje sololaku roztrhané. Kraje otvoru je možno zahladit rašplí.
Nástavek vyplním polystyrenem, v tomto případě o síle 2 cm.
Přibiji vnitřní sololitové desky.
Vyvrtám očko - opět podložím deskou a přitáhnu svěrkou.
Doplním hmatové lišty. Je pravda, že více-méně nejsou potřeba. Mám vyrobené nástavky bez nich a normálně s nimi pracuji, nepovažuji jejich absenci pro samotnou manipulaci za nevýhodu. Naopak nevýhodou je jedna věc a to že při oddělování nástavků dochází k poškozování sololitu (řekl bych, že působením povětrnostních podmínek došlo k menším škodám než které jsem si způsobil sám při oddělování nástavků). Takže jsem se rozhodl pro nástavky s hmatovými lištami.
Na obrázcích vidíte dvě různá provedení a to hmatové lišty na bočních stěnách a na přední/zadní straně nástavku. Pro práci na včelnici je vhodnější varianta s lištami na boku, protože se s nástavky lépe manipuluje. Pokud jsou lišty na přední/zadní stěně nástavku je přední dolní lišta umístěna tak, že tvoří jakýsi leták před očkem, což považuji za výhodu. A taky lépe vypadají.
Vnitřní sololit natřu voskem rozpuštěným v terpentýnovém oleji.
Vnější plášť nenatírám, maximálně hrany kde je vidět vnitřní
materiál.
Základní barvou zakapu hřebíky aby později rezem nástavek
neznečišťovaly a pokud při vrtání očka došlo k potrhání sololitu
natřu i toto poškození.
Obrázky v původní velikosti najdete ve Fotogalerii.